To byl zase víkend. V sobotu ráno jsme vyrazili do Kelče. Konaly se zde oblastní výstavy za účasti zahraničních rozhodčích. V sobotu proběhla klubová výstava retrieverů a posuzoval ji Vidar Grundetjern (NOR) a v neděli výstava pokračovala a naši kategorii posuzoval expert na retrievry pán Borge Espeland (NOR). Naše Angie nám už vypadla z třídy štěňátek a postoupila do třídy mladých. Jeli jsme natěšení, ale také trochu s nervozitou. V sobotu na klubovce totiž byla konkurence 25 feneček. Nakonec jich dorazilo jen 20. Ale i tak to je pořádný ranec. Už ten nástup byl famozní. Naše Angie nakonec obstála na jedničku, dostala posouzení V4 a vynikající posudek. Takže následoval páreček jako zákusek.

To nás ale ještě čekala soutěž Dítě a pes, kde jsme přihlásili naši Kačku. Spadla sice ještě do nejmladší kategorie, ale předvedla Anginku parádně a dostala zasloužené ocenění od paní rozhodčí. Domů jsme jeli nadšení s dalším diplomem a natěšení na druhý den. Prostě holky byly úžasné obě.

Neděle ráno bylo hodně chladno. Teplota atakovala 4°C. V noci se navíc měnil čas na letní a tak jsme vstávali dříve. Ale vyplatilo se. Výstava začínala v 9:15 hod tak jsme se těšili jak to bude ubíhat. Kačenka už zůstala doma, protože se chtěla vyspat. Angie se zdála mírně unavená z včerejšího dne. Přece jen má 9 měsíců a je zvyklá si pospat. V sobotu se ji to moc nepovedlo. Spousty lidí a psů, pořád chodících okolo ji vyspat nenechaly. Ale zdála se jistější, než včerejší den. Ta adaptace a ježdění na výstavy i když to není nutné, je prostě potřeba. Jak praví přísloví: „Zvyk je železná košile“. Když šla do kruhu, už to bylo jiné než poprvé.

Na dnešní den bylo přihlášených jen pět feneček, tak jsme doufali opět v dobrý výsledek. Při nástupu jsme zjistili, že jsme jen tři. Takže pokud dostaneme „Výborný“ už máme lepší výsledek jako včera. Ale k tomu je potřeba přesvědčit sudího. Pán Borge Espeland je přece jen zkušený odborník na Goldeny, tak snad se mu bude líbit. Díky malé účasti bylo rozhodování velice rychlé. Oběhli jsme kolečko, ukázali postoj. Pán rozhodčí nás trochu ohmatal a poslal nás zase běhat. Uff, ještě že jen jednou. A už si to šine k nám a v ruce drží medaili V1 – Vítěz třídy. No radost obrovská. I když se štěstím, ale je to tam. Angie jsi pašák. !!!